Lékař tradiční tibetské medicíny Dr Ven Tenzin Jangchub

Dr.Ven.Tenzin Jangcub je tibetský lékař, který byl Jeho svatostí dalajlámou přizván k léčbě Václava Havla.

Další informace jsou přeloženy z polské verze internetových stránek Dr. Ven. Tenzina Jangchuba: tenzin_jangchub.republika.pl

Zdroj: polský časopis "GWIAZDY MÓWIĄ" ze dne 18. 8. 2002, LIDIA ROGUSKA


Vyslanec dalajlamy
Dr Ven Tenzin Jangchub,
diplomovaný lékař tibetské medicíny,
vysvěcený buddhistický mnich,
žák Ješi Dondena, osobního lékaře dalajlamy (Dr Yeshi Dhonden),
ochotnický herec ve slavném filmu „Sedm let v Tibetu“.
V současnosti má svou praxi ve Varšavě v Polsku.

V roce 1959, těsně před čínskou invazí do Tibetu, nalezl dvouletý Tenzin spolu se svou matkou a první skupinou emigrantů doprovázejících dalajlámu útočiště v sousední Indii. Počátky nového života nebyly lehké a utečence, těšící se do té doby výbornému zdraví, ještě navíc začaly trápit nemoci mající pravděpodobně souvislost s náhlou změnou klimatu a životních podmínek.

Shodně s buddhistickým přesvědčením, že zdraví a štěstí jsou právem každé živé bytosti inicioval v roce 1960 Jeho Svatost čtrnáctý dalajláma vznik Tibetského lékařského a astrologického institutu (www.men-tsee-khang.org) v severní Indii. Institut je dědicem a pokračovatelem tibetského systému léčení, jehož počátky sahají do časů Buddhy Šákjamuni (500 před Kr.) (cs.wikipedia.org/wiki/Gautama_Buddha – pozn. překl.).

Osobní strážce Jeho Svatosti
„Národ bez země musí dbát o velmi dobré vzdělání,“ opakoval dalajlama často. První stupně vzdělávání prošel Tenzin Jangchub ve škole první pomoci SOS v Dharamsale. Poté se cvičil v technikách asijských bojových umění, v parašutismu a horolezectví. Po dosažení hodnosti výsadkáře byl mezi tisícem vrstevníků vybrán do osobní ochranky dalajlámy. Každodenní kontakt s Jeho Svatostí prohloubil i Tenzinův vztah k víře.

„Praktikoval jsem speciální modlitby pro strážce. Začal jsem též studovat tibetštinu a buddhistickou filozofii. Tato výuka změnila můj život. Dalajláma často opakoval, že se nemá užívat síla ani páchat zlo, naopak že je třeba pracovat pro jiné.“

Po ukončení služby v ochrance se Tenzin rozhodl věnovat se medicíně. Dalajláma jeho výběr přijal a současně ho varoval, že lékařské studium je neobyčejně těžké.

Co se učí tibetští medici
Tenzin si výborně poradil se zkouškami a dobře snesl 5 let studií, během nichž se učil deset hodin denně. Každé jaro společně se skupinou studentů vyrážel do Himalájí zkoumat tajemství tří tisíc bylin a minerálů, na nichž je založena tibetská medicína. Studium zahrnovalo rovněž staré knihy Gyuzhi, historii medicíny, filozofii, anatomii, diagnostiku z pulzu, moče, oka i z pachu, dále akupunkturu, akupresuru a mnoho dalších technik. V pátém ročníku obohatili studenti své již tak ohromné znalosti též o astrologii.

„Pokud léčení nepřináší žádané výsledky, často ke zjištění psychického stavu a příčiny nemoci pacienta pomáhá astrologická analýza postavení planet,“ vysvětluje dr. Tenzin.

Jezme, co roste kolem nás
Tibetská medicína je založena na principu rovnováhy. Faktory jako strava, životní styl, počasí, stav ducha i mysli mohou mít prospěšný nebo rušivý vliv na zdraví.

Tibetský léčebný systém – vysvětluje láma – je neobyčejně účinný v léčení takových nemocí jako žloutenka, dokonce typu B i C, vředy, ochrnutí, astma, epilepsie, žlučové kameny, nádory, cukrovka, vysoký tlak, bolesti zad, artróza, kožní onemocnění, ženské nemoci, alergie, nemoci srdce, poruchy neurotického původu, některé typy rakoviny a mnoho dalších nemocí.

Do dnešního dne vypustil Institut do světa okolo stovky lékařů. V Evropě jich pracuje více než deset. Jejich úkolem je zařadit do používaných východních technik a léků též duchovní a léčebné prvky toho kraje, ve kterém lékař působí. Dr. Tenzin věnuje mnoho času studiu polských bylin. Doporučuje svým pacientům jíst místní produkty a využívat koření a bylin, které rostou v našem okolí. Důležitý je též vztah k přijímanému jídlu a jeho energetická hodnota.

Oltář v ordinaci lékaře slouží mimo jiné k energetizaci potravy.

V Polsku se stanou dobré věci
Když jsem poprvé navštívila dr. Tenzina, překvapila mne výzdoba jeho ordinace. Centrální část ovládá oltář plný tajemných předmětů. Neudivily mne samozřejmě sošky Buddhy v květinách, ani portréty dalajlamy, ale na početné mističky naplněné kapalinami, krabičku sladkostí, plechovku čaje, láhev portského a ovčí sýr jsem se musela zeptat. „Tímto způsobem energetizuji jídlo a vodu,“ objasnil dr. Tenzin. „Jak Vás napadlo žít a pracovat v Polsku?“ zeptala jsem se. „Jsem buddhistický mnich, nepatřím do žádné skupiny, a proto se cítím dobře na každém místě na světě. Kromě toho v životopisném filmu ukazuje dalajláma na mapě Ameriku, Čínu, Polsko a Tibet. V tom, že se zastavil u vaší země nalézám něco hlubšího a jsem si jist, že se tu stanou dobré věci. Dalajláma požehnal mé práci v Polsku. Mám tuhle zemi moc rád. Je tu klid, ticho, nejsou tu žádné pohromy ani války. Zůstanu tak dlouho, jak dlouho budu mít povolení k práci a budu užitečný.“

Naše slabé stránky
Zajímalo mne, co soudí o zdraví Poláků: „V Polsku je potřeba obměňovat pokrmy podle ročního období. V zimě se mají jíst jídla rozehřívající, v létě studená a chladná. Všechno, co podporuje rovnováhu v organismu je pro něj užitečné. Poláci by měli jíst více ovoce a zeleniny vypěstované v Polsku. Obecně je vaší slabou stránkou trávicí systém a štítná žláza.“

„Svět obíhá fáma o vážných zdravotních problémech dalajlámy. Jsou podezření na rakovinu. Je to pravda, že je Jeho Svatost těžce nemocná?“ zeptala jsem se. Dr. Tenzin vybuchl upřímným smíchem. Nic takového. Na to je v příliš dobré lékařské péči. Dalajláma se prostě nastydl a musel strávit pět dní v posteli. Novináři hledají senzaci a to je všechno. Ostatně během poslední návštěvy Jeho Svatosti v Čechách jsme se mohli přesvědčit, že je celý a má se opravdu dobře.

autor: Lidia Roguska, překlad z polštiny: Iva Veselá